Načítání obsahu...
O show

O show

Námět

Asi těžko bychom hledali někoho, kdo by neznal pohádku o Sněhurce. V mnohých zemích světa jsou nejrůznější podoby této pohádky známy.


Příběh o Sněhurce ušel dlouhou cestu od klasického zpracování bratří Grimmů přes broadwayská divadelní jeviště až k Oscarem oceněnému celovečernímu animovanému filmu Walta Disneyho. Bylo tak jen otázkou času, kdy Sněhurka zatančí na ledě.


Náš  příběh o Sněhurce je převyprávěný řečí tance, zpěvu a humoru, čímž oslovuje diváky všech generací.


Muzikál na ledě

Pohádka o Sněhurce ve zkratce

Sněhurka byla krásná dívka s černými vlasy a sněhobílou pletí, podle níž dostala své jméno. Vyrůstala se svou macechou – krásnou, ale zlou a žárlivou královnou. Ta svou nevlastní dceru neměla ráda, protože se obávala, že by ji mohla jednoho dne svou krásou předčit. Proto se vytrvale vyptávala svého kouzelného zrcadla, kdo je v celém království nejkrásnější. 

Zrcadlo dlouho odpovídalo to, co si královna přála slyšet. Ale jakmile Sněhurka dospěla, byla to právě ona, koho zrcadlo označilo za nejspanilejší.

Královna se s tím odmítala smířit. Přikázala proto svému lovci, aby Sněhurku odvedl do lesa a tam ji zabil. Jako důkaz měl královně přinést její srdce. Lovec však nedokázal tak milou,  krásnou a laskavou dívku zabít. Poradil Sněhurce, aby z království před svou macechou utekla. A aby přinesl královně to, oč jej požádala, ulovil srnu a vyřízl jí srdce, se kterým se vrátil do zámku.

Sněhurka mezitím bloudila hlubokým lesem. Nevěděla, kam by se mohla uchýlit, až konečně došla k chaloupce, ve které chtěla přenocovat. V domečku nikdo nebyl, a tak se uložila ke spánku. 

Netušila, že se dostala do příbytku sedmi malých mužíků – trpaslíků, kteří pracovali v dole a nyní se vraceli domů, kde spící dívku našli. Sněhurka se náhlým hlukem probudila a zjistila, že ji pozoruje sedm párů očí.

Vypověděla trpaslíkům, co se jí přihodilo, a jaké nebezpečí jí hrozí. Trpaslíkům se nebohé Sněhurky zželelo, poskytli jí útočiště a brzy si milou dívku zamilovali.

Královna zatím věřila, že se Sněhurky zbavila. Když ale zrcadlu položila svou obvyklou otázku: "Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi, kdo je v zemi zdejší nejkrásnější?"  Kouzelné zrcadlo se zakalilo, neukázalo královnu v celé její kráse a řeklo: "Odpusť, paní, v zemi zdejší Sněhurka je nejkrásnější." 

Královna se rozhodla, že se tentokrát Sněhurky zbaví sama. Přestrojila se a vypravila do lesa za Sněhurkou. Dívka nic zlého netušila, královnu v převleku nepoznala a zapovídala se s ní. Vzala si od ní také otrávené jablko, které jí královna lstivě nabídla. Jablko bylo tak lákavé, že se do něj nic netušící Sněhurka s chutí zakousla a padla mrtvá k zemi.

Trpaslíci se později vrátili z dolu a našli ve své chaloupce mrtvou Sněhurku. V zoufalství ji uložili do skleněné rakve. Truchlili a drželi stráž až do chvíle, kdy okolo projížděl princ. Zaujalo jej nezvyklé shromáždění a sesedl z koně. Uviděl ve skleněné rakvi krásnou Sněhurku a ihned se do ní zamiloval. Sněhurku políbil, tím ji zbavil zlé kletby a probudil k životu. 

A jak už to v pohádkách bývá, následovala královská svatba.

A pokud nezemřeli, tak spolu žijí šťastně dodnes...

Slovy režiséra

TRISIA, a. s.

S rozprávkou sa v priebehu života v určitej forme stretol a stále stretáva takmer každý z nás. Ale azda najkrajšie spomienky na rozprávku sa mnohým spájajú práve s obdobím vlastného detstva.

Vtedy sa k nám prihovára príbeh tak, aby nám svojim symbolickým jazykom povedal aj to, čo je slovami tak ťažko vypovedateľné. Aby v nás zanechal stopu, zasadil semienko, ktoré sa prebudí k životu v pravý čas.

Ja rozprávky milujem. Veď aj moje prvé celovečerné choreografické a réžijné dielo s názvom Čertoviny, bolo určené práve deťom. Pri jej inscenovaní som sa sám premenil na dieťa...

Rozprávka pre mňa ako tvorcu ponúka priestor pre bezhraníčnú fantáziu, ale i priestor pre fantáziu diváka. Ako raz napísal Bruno Bettelheim: „Každá rozprávka je čarovným zrkadlom, ktoré odráža kúsok z nášho vnútorného sveta.“

Aj v našej Snehulienke máme čarovné zrkadlo. A to odráža pravdu...

Náš Príbeh inšpirovaný známou rozprávkou je prerozprávaný rečou tanca na ľade, spevu a humoru, blízkymi naturelu dnešných divákov. Krasokorčuliarske výstupy Snehulienky, zlej kráľovnej, ježibaby a siedmich veselých trpaslíkov sprevádzajú piesne, ktorých chytľavé melódie si budete pospevovať ešte niekoľko dní po predstavení.

Rozprávka upokojuje, prináša šťastný koniec spolu s nádejou, že všetko zlé sa na dobré obráti, každú nepríjemnosť je možné prekonať, sny môžu byť naplnené. A to je pre nás veľmi dôležité...


Jaroslav Moravčík - režisér

Slovy režiséra
TRISIA, a. s.